1. Ernest Thompson Seton (narozen v roce 1860, skonal 1946) v roce 1902 zakládá oficiální indiánskou dětskou organizaci Woodcraft Indians, později nejenom dětskou. V roce 1910 se stává náčelníkem skautů celé Ameriky, a to poté, co pomohl vytvořit tuto organizaci Baden-Powellovi v roce 1906 v Anglii, ale 1915 odchází z této organizace (nesouhlas se stylem vedení dětí – vojenský přístup). V roce 1916 se stává celosvětovým náčelníkem své organizace WOODCRAFT. Trampové převzali mnoho zákonů i znaků z učení E. T. Setona (12 lesních zákonů, znak Woodcrafttu, indiánské a vlčí moudrosti apod.).

2. U nás začal scouting (skauting) v roce 1911, zakladatel A. B. Svojsik.

3. První trampové si říkali takzvaně „kamarádi, co se toulali“ (nebyl ještě název tramping). Snad první místo trampských toulek bylo Prokopské údolí u Prahy, zvané ELDORÁDO, po objevení tohoto údolí skauty se toulání rozšířilo proti proudu řeky Vltavy a později i na mnoho jiných míst. Trampové neměli rádi jakoukoliv organizovanou společnost. První známá parta: Krysa, Němec, Chanda – později Drábek, Amca, Moučka, bratři Páskové, Blažej a Kramle. Druhá parta: Tonda, Honza, Kožíšek – později Kudrnáč, Veselý, Šídlo, Fleisch, Honza a Karel. První osady: Roaring camp (Tábor řvavých), později Ztracená naděje, založila 1. parta, hned přes řeku Vydří doupě. Hučící peřej založila druhá parta. 

Zde v Trampském magazínu je mnoho fotografii k počátkům trampingu od roku 1918 dodnes: https://www.trampsky-magazin.cz/blog/sto-let-trampingu-ve-fotografii/

4. Doba divokých skautů 1918, tento rok je také datován jako vznik trampingu (kamarádi se většinou vrátili z 1. světové války a „zblbli“ do tohoto stylu spoustu dalších lidí, ze kterých se stali „kamarádi“). V této době si kamarádi začali říkat trampové, pro veřejnost ještě dlouho „divocí skauti“. Začal velký rozmach trampingu a začala se nosit telata a první usárny a také kovbojské klobouky jako výprodeje po válce. Tím se tvrdost ježdění obměkčila, ale vznikl styl trampingu, který je skoro stejný i dnes. Rozšířilo se pojmenování řek (vznikalo už dříve) : Vltava – Velká řeka, Berounka – Stará řeka, Sázava – Zlatá řeka, Kocába – Hadí řeka. 

5. Doba cowboyská 1920. Začaly se nosit sheriffské hvězdy, strakaté košile, někteří kamarádi chodili celí v černém, nosila se revolverová pouzdra (někdy s revolverem) a samozřejmě oblečení s třásněmi. Začaly se stavět první sruby, nahrazující campy. Objevily se první kanoe na řekách. 

6. Doba kanadská od roku 1927. Velký rozmach vylepšených usáren a vysokých bot. Navždy zavládlo slovo tramp, a to i pro veřejnost. Začaly se tvořit první časopisy pro trampy. U Prahy přelidněno, jezdívá se dál, prostě už všude. 

7. Kubátův zákon v roce 1931, který stručně řečeno zakazoval tramping a trampování. Začal doslova hon na trampy. Trampové manifestují a bouří se až do roku 1935, kdy musel být zákon pod nátlakem zrušen (statečný tramp se soudil až u zemského soudu o pokutu 30 korun, a tím přispěl ke zrušení tohoto perzekučního zákona proti trampům). Něco podobného následovalo od roku 1948, kdy trampové padali na milost a nemilost komunistické a socialistické ideji, naprosto neslučitelné s trampskou svobodou. Další růst trampingu byl asi v letech 1965 až 1968, ale potom se zase začalo šlapat po trampech. Čím více se blížil rok 1989, tím snadněji se jezdilo na tramp, i když nás úřady nenechaly nikdy úplně na pokoji. (Například tramp nesměl na vysokou školu nebo měl problémy s umístěním na lepší práci, zato na vojnu šel skoro vždy k paragánům). Bob Hurikán (Josef Peterka, nar. 1907, + 1965), nejznámější trampský spisovatel a šerif osady Hurikán. 

8. Dneska podle neoficiálního pojmenování našeho Drobka je doba vojenská a megalománie, kdy si každý myslí, že může vše, a často to dává přírodě i kamarádům najevo. Doba vojenská už začínala tak po roce 1985 ( německá, rakouská, česká vystroj ). Po roce 1990 začal být strašně moderní styl ármy USA, kterou navlékli na sebe nezkušení mladíčci, které často trampové nepřijali do svých řad, přesto se za trampy dodnes vydávají a dělají strašnou ostudu trampingu. Avšak i my máme velice dobré kamarády, kteří na sebe oblékají US hadry. Dodnes je moderní vyjet na tramp a plně se na něm vyřádit a přitom nevědět, o čem vlastně tramping je. Na mnoha ohních převládly stany a auta oproti spaní pod širákem a ježdění vlakem. Mnozí beztrestně přešlapují sheriffský kruh ohně, opíjejí se na akcích a ti horší znečišťují odpadky campy a sruby, pokud je i nevypálí. Je hodně lidí v zeleném, které potkáte v lese a ve skalách, tak desetkrát tolik, co před rokem 1989, ale klasických trampů, kteří mají v srdci kamarádství, přírodu a na nohách toulavé boty, těch ubývá. 

(Drobek)